Technologie kompostování

Význam a využití kompostu

Kompost je stabilní a hygienizované pomalu působící organické hnojivo bez přítomnosti vodorozpustných forem dusíku. Má široký poměr živin C:N, mimo základní makroprvky NPK obsahuje Ca, Mg a mikroprvky, obsahuje stabilní humus a půdní mikroorganismy. Obsahuje zásaditě působící látky. Fosfor, draslík a hořčík jsou schopny pokrývat požadavky vegetace. 

Výživný účinek kompostů působí několik let. Dusík je z více než 95 % vázán v organickém základu kompostu. V prvním roce je možné počítat s uvolněním využitelným rostlinami asi 5 %, v následujících letech 10 % a dlouhodobě ne více než 15 až 30 % v jednom roce. Nebezpečí průniku do podzemní vody je tak nízké. 

Vyzrálý kompost je přirozeným hnojivem a zdrojem organických látek potřebných pro tvorbu a udržení dostatečného množství trvalých humusových látek, především huminových kyselin, přístupných v půdním prostředí pro rostliny.

Kompost vytváří mimořádně stabilní, vysoce hodnotnou organickou strukturu půdy. Podporuje život v půdě a trvale zlepšuje její vlastnosti. Při používání kompostu není nutné vápnění. Kompost je hygienicky nezávadný. Kvalitní kompost je zcela zbaven klíčivých semen a oddenků plevelů.

Kompost usnadňuje zpracování půdy, zvyšuje vodní jímavost a retenční kapacitu, zkypřuje utužené a těžké půdy, regeneruje půdu, podporuje život v půdě, redukuje choroby rostlin a škůdce, omezuje kyselost půd a stabilizuje hodnotu pH, snižuje vodní erozi, redukuje spotřebu vody, zabraňuje vysychání, dlouhodobě zásobuje rostliny důležitými živinami, podporuje život v půdě.

Komposty jsou organická hnojiva, definovaná jako směs organických látek a zeminy, oživená užitečnou půdní mikroflórou, v níž probíhají nebo proběhly humusotvorné procesy. Hlavním smyslem výroby kvalitních kompostů je to, aby kompost obsahoval dostatečné množství organických látek, aby se přitom maximálně využily různé odpady obsahující organické látky a živiny, které kompostováním získávají novou kvalitu. Biochemicky při tvorbě kompostu probíhá aerobní rozklad podle rovnice:

C₆H₁₂O₆ + 6 O₂ => 6 CO₂+ 6 H₂O (Glukóza + kyslík => oxid uhličitý + voda)

Při tomto rozkladu se uvolňuje značné množství energie. Energetická bilance v přírodě nemůže být nevyrovnaná. Pro člověka tu vzniká otázka, jak toky energie v přírodě efektivně využít.

Pevné organické částice jsou odbourávány mikroorganismy, které žijí v tekutém vodním filmu. K tomu potřebují plynný kyslík, který přijímají přes vodní film. Cílem kompostování je zpětné uvedení organických zbytků a odpadů do koloběhu látek v přírodě. Jeho podstatou je recyklace biologicky rozložitelných organických látek a jejich návrat do přirozených cyklů. 

Takový postup provádí příroda průběžně, aniž bychom tomu věnovali pozornost. Nevzniká při něm žádný odpad. Ten je naopak zcela zásadní pro neustále obnovované cykly tvorby biomasy.

Kompostování znamená transformaci energie do půdy jako energie pro růst rostlin. Organická hmota vstupující do půdy ve formě zbytků rostlin je v půdě využívána půdními organismy jako zdroj uhlíku a energie, ale i jako zdroj živin – vstupuje do potravního řetězce. Činností půdních organismů a biochemických pochodů v půdě dochází k postupnému rozkladu organické hmoty, živiny v ní obsažené se postupně uvolňují do půdy ve formě iontů a mohou opětovně sloužit jako zdroj živin pro rostliny.

Nově vytvořená organická hmota se v půdě váže na anorganické látky a tím vznikají velice stabilní organominerální komplexy, které jsou důležité pro tvorbu půdní struktury.Při rozkladu a humifikaci vedle humusu vzniká oxid uhličitý. Humusové látky patří k nejrozšířenějším formám výskytu organického uhlíku v biosféře. Oxid uhličitý je klíčovou sloučeninou koloběhu uhlíku v biosféře. Nejprve je odčerpán fotosyntézou z atmosféry a fixován v biomase. Odtud se buď vrací zpět do atmosféry, nebo se dočasně (byť na dlouhou dobu) váže v humusu. Posléze se však také rozkládá a vzniklý CO2 doplňuje zásobu uhlíku v atmosféře. Z jednoho hektaru půdy se denně uvolňuje do atmosféry průměrně 25–30, maximálně až 100 kg CO2 (čili asi 6–25 kg uhlíku – rozdíly mezi ekosystémy jsou značné). Pro lepší představu: čtvereční metr půdy „vydechuje“ až pět litrů CO2 denně. Půdní mikroorganismy využívají humus jako trvalý zdroj živin. Humus (půdní organická hmota) je velmi složitým souborem rozkladu a syntézy řady organických materiálů. Ovlivňuje veškeré půdní vlastnosti. Z hlediska produkčního potenciálu jde především o vliv na sorpční vlastnosti (organominerální sorpční komplex), tvorbu struktury, vzdušný, vodní a tepelný režim půdy, biologické oživení.

Díky půdě mohla fotosyntéza nabýt svého mimořádného významu. Půda umožňuje existenci veškerého života a rozvoj civilizací a pro celou existenci lidstva je prakticky nezastupitelná. Půda je dynamický živý systém, který se tvoří, vyvíjí a udržuje vlivem okolního prostředí. Jednotlivé složky půdy reagují navzájem, ale i s živými organismy, pro které je půda životním prostředím. Jako taková je i zdrojem dalšího, velmi pestrého života. Podmínkou je zejména dostatečná složka organické hmoty.

Organický podíl tvoří v průměru 6 % hmotnosti půdy, ale obsah organické hmoty se v půdě pohybuje v širokém rozmezí od 1 % v chudých písčitých nebo intenzivně zemědělsky obhospodařovaných půdách až po 80 % v rašelinných půdách. Zjednodušeně – obsah organické hmoty by měl dosahovat 2–2,5 %, průměrná hodnota u nás však dnes činí pouhých 1,5 %. Organický podíl v sobě zahrnuje neživou organickou hmotu v různém stupni rozkladu a živé organismy. Mrtvá organická hmota tvoří přibližně 85 % veškeré půdní organické hmoty, živé organismy a kořeny 15 % (9 % kořeny, 4 % mikroorganismy a 2 % živočichové). Přes svůj malý podíl jsou půdní organismy tou částí půdního ekosystému, která zajišťuje veškerý rozklad organické hmoty vstupující do půdy. Více než 90 % půdních organismů jsou heterotrofové, kteří získávají energii postupným rozkladem rostlinného opadu, mrtvých těl organismů, ale i požíráním živých organismů. Na jednom hektaru zdravé orné půdy žije asi pět tun živých organismů, pro člověka nepředstavitelný energetický potenciál, který svým nerozumným způsobem hospodaření likviduje. U půd, které dostatek organické hmoty nemají tato „živá“ energie samozřejmě nefunguje.

Technologie řízeného provzdušňování

Pro správný aerobní rozklad biomasy (produkce kompostu) je kromě vhodné receptury důležitý kontinuální přísun vzduchu. Ve spolupráci s rakouskou firmou COMPOST SYSTEMS GmbH nabízíme unikátní, v mnoha provozech ověřenou technologii řízeného aerobního rozkladu COMPOnent. Její podrobný popis najdete i v češtině na www.compost-systems.com. 

Systém patří ke špičkovému řešení a dnes se již můžeme pochlubit i několika těmito provozy v ČR.

Systém COMPOnent byl na veletrhu TECHAGRO 2006 oceněn GRAND PRIX.

Výsledným produktem této technologie je kvalitní kompost.

Systém vyvíjel a úspěšně s ním pracuje na svém statku a kompostárně Kaninghof pan Hubert Seiringer se svými partnery - www.seiringer.at.

Kompostárna zpracuje ve dvou provozech až 25.000 t biogenních odpadů za rok na kvalitní kompost.

Systém provzdušňování COMPOnent je možné aplikovat i na stávajících kompostárnách s kapacitou od 2.000 t za rok jako rekonstrukci.

Více informací o kompostování můžete získat na www.biom.cz, rakouského www.kompost-biogas.info, kde jsme členy nebo Evropské kompostárenské sítě ECN, ve které je CZ BIOM členem www.compostnetwork.info.